Bílý holub se stal symbolem míru. Jeho obrázky je možné spatřit na mnohých akcích mezinárodního formátu. Jedním z takových holubů je i Andižanský tleskač, holub chovaný a vyšlechtěný v Uzbekistáně přibližně v 19. století. Jeho předci pochází z Iránu (Persie), jako většina holubů chovaných na východě.Andižanský tleskač je holub střednípostavy, temperamentní, živý a energický. Má vysoko nesenou hlavu s protaženou a ozdobenou šíjí, křídla položená na ocase pevně přiléhají k tělu, nohy má vysoké ozdobené hustým peřím, zobák bílé barvy, zvláštností holubů jsou bílé oči. V případě výskytu holuba bílé barvy, ale s černou barvou očí, je tento vyřazen z chovu jako brak.
Ocas je složen z 12 kormidlovacích per. Andižanští holubi se vyskytují v 20 ti barevných rázech. Já chovám bílé, proto si dovoluji představit jen tohoto neobyčejného a vzácného holoubka. Bílý Andižan se narodí v červené, nebo žluté barvě a ke konci druhého roku života přepeřuje do krásné a čistě bílé barvy, s bílým okem.
Letové schopnosti tohoto holoubka jsou rovněž neobvyklé. Létá , pokud je dobře a správně trénován, 10-12 hodin. Během letu přechází do tzv. sloupového letu (stoupá kolmo vzhůru) za současného tleskání křídly a kotrmelcování vzad kolem osy křídel. Holubi mají vynikající orientační schopnosti a prakticky se neztrácí, pokud nejsou napadeni a zraněni útokem pernatého dravce. Mají silně vyvinutou lásku k mateřskému holubníku a téměř vůbec nesedají na cizí střechy.
Holubi nejsou v České republice zatím známí, ale věřím, že si chovatelé najdou cestu i k těmto krásným ptákům.